Dobrý den, rozhodně doporučuji, abyste kocourka nechali prohlédnout veterinářem. Intolerance zátěže není zcela normální. Pravděpodobně bude potřeba i echokardiografické vyšetření, jedná se o plemeno, které je predisponované k různým onemocněním, a vzhledem k věku nelze vyloučit ani vrozené abnormality. Zajděte s ním ke svému ošetřujícím lékaři a nechte jej vyšetřit.

Dobrý den, toto skutečně není normální stav u kočky a je vhodné jej co nejdříve řešit. Napadá mě pár možností, pokud odvoz na veterinu není možný. Nevím, odkud jste, ale můžete v blízkosti zkusit najít buď veterinárního lékaře, který bude ochoten udělat výjezd a zvíře alespoň základně zhodnotit v terénu, nebo u velkých měst (Praha a Brno) funguje i zvířecí záchranka, která za pacientem dojede a buď ošetří na místě nebo odveze k vyšetření na spolupracující pracoviště. Případně můžete zkusit najít a kontaktovat v blízkém okolí spolek, který se zabývá péčí o toulavé kočky, tyto spolky bývají na takové případy připravení, ať už vybavením např. odchytovou klecí, ale i kontakty na spolupracující veterináře a možná budou schopni poradit i na dálku, na koho se obrátit. Víc mě v tuto chvíli nenapadá a bez znalosti konkrétní lokality asi lépe poradit nedokážu.

Pokud jej kočka ještě kojí, pravděpodobně bude ještě opravdu mladé. Jíst samotné dokáže kotě už cca od 5. týdne. Pokud se bude jednat o samici, tak dnes se již provádí kastrace i kolem 4. měsíce věku, tzv. rané kastrace, a to právě hlavně v situacích, kdy nejste schopni situaci kontrolovat a případnému zabřeznutí zabránit. Jinak u koček, které jsou chované v domácnosti a lze je "uhlídat", tak se většinou kastruje spíše po 6. měsíci života.

Pokud více pije a močí, tak je určitě na místě navštívit veterináře. Nejčastějším důvodem u starší kočky k těmto obtížím je onemocnění ledvin, zvýšená funkce štítné žlázy (nadprodukce hormonů) nebo diabetes mellitus (cukrovka) a rozhodně by se takové obtíže neměly brát na lehkou váhu. Potíže s kůží se poté mohou řešit souběžně s tím.

Otázka je, zda nemňouká vůbec nebo jestli se o mňoukání snaží, ale nejde to? Myšleno, že otevírá tlamičku ve snaze vydat zvuk, ale bez úspěchu a nebo prostě vůbec tuto snahu nemá? Pokud nemá, tak je to prostě tichá kočka, která nemá potřebu se zvukově projevovat a je to normální, jsou mezi kočkami v tomto rozdíly, některé jsou "upovídané", jiné ne. Pokud se ale o mňoukání snaží, ale zvuk nevydá, může to být zdravotní problém, nejčastěji se s tím setkáváme třeba v situaci, kdy má kočka laryngitidu, čili zánět hrtanu, a v tu chvíli je lepší, aby ji veterinář prohlédl, případně dal léky, které tyto obtíže zmírní.

Pokud kočka má po kastraci projevy říje (mrouskání), může se jednat o tzv. ORS neboli ovarian remnant syndrome. Jedná se o stav, kdy i po kastraci v těle zůstala nějaká funkční ovariální tkáň (tedy tkáň vaječníku), která je hormonálně aktivní a způsobuje říjové příznaky. Příčinou tohoto stavu může být výskyt ektopického ložiska této tkáně (tkáň se vyskytuje někde v těle mimo běžnou lokalizaci) nebo chyba operatéra, tedy neodebrání celého vaječníku a ponechání jeho části v dutině břišní. Ve většině případů jsou takové kočky sice neplodné, ale mohou se u nich objevit veškeré zdravotní komplikace způsobené v důsledku hormonální aktivity (např. nádory mléčné žlázy, vaječníků, pochvy, nebo pahýlová pyometra - tedy zánět pahýlu dělohy). K potvrzení/vyloučení tohoto syndromu se používá vyšetření hladin hormonů stanovením z krve. Nejčastěji používaný je AMH, tedy antimulleriánský hormon a LH, tedy hormon luteinizační. Nicméně za sebe bych nepodceňovala ani ten zmiňovaný písek v močovém měchýři, protože i to je věc, která by se řešit měla, protože normální není. Zkuste se poradit ještě s dalším veterinárním lékařem, pokud máte tu možnost.

Vzhledem k lokalitě a tomu, že se jedná o kočku, která bude mít cokoliv namazaného tendenci slízávat či otírat s pomocí tlapek, bych se v tomto případě spokojila s prostou desinfekcí postižené oblasti a i nadále ji sledovala. Pokud se nebude dobře hojit, teprve poté bych volila něco radikálnějšího.

Toto je zcela na Vás, i když asi většina koček, pokud už pobyt venku poznala, tak by ho ráda zakoušela i nadále. Jestli se Vám ji podaří přeučit na čistě indoor kočku je otázka, ale určitě bych se hodně soustředila na obohacení prostředí, pokud bude jen v domácnosti, aby nedocházelo k tomu, že bude nespokojená. Obecně si myslím, že pokud máte možnost ji občasně nechat pohybovat se bezpečně venku, tak není důvod jí to nedopřát. Co se týče chování u okna, nemusí to nutně být z toho důvodu, že chce ven, ale jedná se o běžné projevy malého predátora, například v okně vidí ptáka, hmyz, případně jinou "kořist" a reaguje na ně, což je vcelku normální a nemusí to znamenat, že je doma nespokojená. Pokud je jinak spokojená, nevidím problém ani v tom, aby byla čistě jen doma. Jak jsem říkala, toto je hlavně na Vašem rozhodnutí, vy ji vidíte a znáte nejlépe.

Dobrý den, já osobně mám dobrou zkušenost s kotěcím mlékem značky Beaphar Kitty Milk, popřípadě Royal Canin

Dobrý den, zrovna pro toto plemeno vyrábí někteří výrobci speciální krmivo určené přímo pro Maine Coon, které zohledňuje zejména to, že vzrůstem se jedná o velké kočky, takže lze zvolit toto. Ale stejně tak můžete vybrat jakékoliv krmení superprémiové kvality, které je určeno pro danou věkovou kategorii, čili pro koťata, a mělo by to být také v pořádku, protože dávkování volíte podle váhy v dospělosti a tedy velikost plemene zohledňujete i tímto způsobem.

Tady není odpověď úplně jednoduchá, ale pokusím se to podat srozumitelně. FIP neboli kočičí infekční peritonitida je virové onemocnění, způsobuje ji Coronavirus. Ten se vyskytuje ve 2 formách - FeCoV a FIPV. Jak název napovídá, tak původcem FIP je ten druhý. Ten se mezi kočkami nepřenáší. Přenáší se ten první, tedy FeCoV, který u kočky, která se jím nakazí, způsobí jen velmi mírné klinické příznaky, většinou v podobě střevních obtíží, případně se nemusí projevit vůbec. Problém ale nastává ve chvíli, kdy tento FeCov podlehne vnitřní mutaci (změní se jeho genetická informace). To se odehraje uvnitř hostitele, tedy nakaženého zvířete. Tato mutace způsobí přeměnu původního "neškodného" Coronaviru na FIPV, který už nenapadá jen střevní sliznici, ale krevní buňky a působí tedy daleko komplexněji a následky mohou být fatální - dochází k rozvoji FIP. Takže abych to shrnula, samotný zmutovaný virus není nakažlivý, ale kočka může jiné kočce předat ten "obyčejný" Coronavirus (FeCoV) a ten pak musí podlehnout oné mutaci, aby se rozvinula FIP u nově nakaženého jedince. A to se stát může a nemusí, bohužel neznáme všechny důvody, proč k mutacím dochází, takže tomu neumíme ani účinně zabránit. Proto je potřeba zpětné začlenění dobře zvážit zejména kvůli tomu, o jak moc závažné onemocnění se jedná. Případně se doptejte, pokud něco není jasné, toto je bohužel problematika na obsáhlejší rozhovor :-)

Dobrý den, kočka je striktní masožravec, takže to, co popisujete, se nejeví jako tak velký problém. Pokud chcete krmit syrovou stravou, bylo by vhodné zvýšit poměr vnitřností a přidat kosti. Přílohy a zelenina mohou tvořit třeba jen 10 % z celkového objemu stravy, více není potřeba. Nepřeháněla bych to s množstvím ryb, zejména těch mořských. Univerzální radu, jak kočku přimět, aby přijímala něco, co nechce, tu bohužel nemám. Můžete se pokusit jí to, na co ji chcete "naučit", postupně míchat s tím, co ráda má. To znamená, například jí ke kuřecímu nebo krůtě dát malinké množství hovězího a postupně zvyšovat poměr, aby si na chuť navykla. Doufám, že je to srozumitelné. Co se týče bezpečnosti podávání syrového masa, doporučuje se ho podávat přemražené, ideálně by mělo být v mrazáku před použitím alespoň 3 týdny. Pokud ji krmíte i granulemi a ty v nějakém rozumném množství je ochotná přijímat, tak bych se neobávala. Pokud jsou vhodné pro její věkovou kategorii, pak obsahují vše, co potřebuje, a všechno ostatní je v podstatě navíc. Existují kočky, které žerou celý život 1 značku granulí nebo konzerv/kapsiček, protože jsou takto vyhraněné, a ve výsledku jim nic neschází. Možná bych si jen dala pozor na váhu, píšete, že má 6 kg, což je obecně na samici tohoto plemene již poměrně hodně. Mívají mezi 2,5-5 kg, s tím, že u té horní hranice se pohybují spíše kocouři. Dávejte pozor, abyste ji ve své snaze o rozmanitost potravy nepřekrmovali, kočky chované doma se k nadváze či dokonce obezitě dostanou poměrně snadno a těžko se jí zbavují, a ve výsledku by toto představovalo daleko větší problém než vámi popsaná nižší pestrost stravy, která dle mého soudu není nikterak závažná. Pokud si nejste jistí, konzultujte tělesnou kondici s vaším veterinářem.