Ano, toto může klidně dohromady v jedné porci. Probiotika nelze míchat pouze s podáváním antibiotik, kdy je potřeba rozestup mezi podáním alespoň 2 hodiny. S ostatními doplňky by problém být neměl.

Dobrý den, bohužel si nejsem jistá, zda dotazu rozumím. Pokud máte na mysli anální žlázky (paranální váčky), tak pro tyto účely existuje přípravek Glandex, který pomáhá při obtížích s vyprazdňováním těchto váčků. Dále je potřeba, aby měl pes dostatečně pevnou stolici, takže krmit kvalitní a vyhovující stravu, případně doplnit probiotika.

Při takových problémech by se obecně hodilo krmivo pro citlivé zažívání, ale přímo veterinární dieta pro gastrointestinální obtíže se dá používat pouze po krátkou dobu, když se jedná o štěně, takže slouží pouze ke stabilizaci průjmu a pak je vhodné přejít na běžné krmení. Vzhledem k tomu, že se jedná o štěně a uvádíte, že stolice zapáchá, tak bych se spíše než na změnu krmiva, zaměřila na střevní mikroflóru, můžete přidat probiotika, ale také bych zvážila provedení koprologického vyšetření (tedy vyšetření trusu) pro vyloučení parazitární infekce. Pokud chcete jen zkusit nové krmivo, pak bych asi zvolila nějaký monoprotein, kde bude pouze jeden druh masa, abyste případně zjistili, jestli mu nevadí nějaká konkrétní složka, např. Brit Care Dog Hypoallergenic Puppy, nebo obdobné varianty od jiných značek.

A z jakého důvodu nesmí maso? Protože z toho stejného třeba nebude smět i jiné věci. Chtělo by to více informací, jaké má obtíže, jakou přesně má nyní dietu apod. Obecně jen mohu říct, že existují již i pamlsky, které je možné podávat i ke speciálním dietám, například na jaterní onemocnění, při nedostatečnosti ledvin nebo alergiích, tak se případně můžete poohlédnout po něčem takovém.

Dobrý den, s tímto problémem by bylo asi vhodné se obrátit spíše na člověka, který se zabývá výcvikem psů a probere s vámi, jaké máte možnosti, jak toto chování pejska odnaučit. Není to asi úplně otázka pro veterináře a ani to není něco, co by šlo vyřešit online.

Dobrý den, štíhlost u štěněte, navíc chrta, obecně nepovažuji za problém, ale vzhledem k tomu, co popisujete, asi bude potřeba nějak zasáhnout. Spíše než váhu řešit to, že nemá pevnou stolici. Přidání masa spíše nic nevyřeší, kromě toho, že ovlivníte poměr vápníku a fosforu, který je u rostoucího psa velkého plemene poměrně důležité dodržet, tak se navíc často stává, že rozdílná stravitelnost granulí a masa činí psům další problém a průjem se prohloubí. Pokud byste chtěli přejít na BARF, pak ale kompletní a dobře vyvážit krmnou dávku, u tohoto plemene je v průběhu růstu docela dost věcí, co by se nemusely povést, pokud byste krmnou dávku špatně sestavili. Případně lze zkusit změnit granule, zda mu jiné nebudou sedět lépe. Dále zkusit přidat probiotika pro podporu střevní mikroflóry.

Dobrý den, bohužel nemám materiál přímo v češtině, ale pod tímto odkazem naleznete tabulky velmi obdobné těm, které jsou používané u dětí. Jsou rozděleny dle pohlaví a dále dle velikosti psa v dospělosti. Pokud se budete držet dávkování na krmivu a nebudete pejskovi příliš přilepšovat pamlsky apod., tak by mělo být vše v pořádku. Tabulky začínají až od 12. týdne, ale u Vašeho pejska se mi zdá zatím váha přiměřená. https://vetportal.royalcanin.co.uk/wp-content/uploads/2022/06/FINAL-Puppy-Growth-Chart-Digital.pdf

Asi vás zklamu, ale nic bezpečně použitelného doma (myšleno mimo veterinární pracoviště), co by zároveň bylo dobře účinné, nemáme. Existují přírodní cesty, které můžete vyzkoušet (feromonové obojky, Bachovy esence atd.), ale jejichž účinnost je hodně individuální. Existuje minimálně jeden preparát, který je určen na zklidnění psa ve vypjatých situacích, ale má jinou indikaci (ohňostroje, petardy) a co je horší, tak u rozrušeného psa často prostě vůbec nefunguje. Ale co je z mého pohledu a ze zkušenosti nejefektivnější, tak je soustavný trénink, kterým nežádoucí chování odbouráte. Ideálně si nechat poradit od někoho, kdo má s podobnými situacemi zkušenost a již má i na kontě pár takových případů, s kterými si poradil. Poohlédla bych se někde ve vašem okolí. Vždy je možné nácvik spojit i s podáváním výše uvedených preparátů, které pejskovi učení mohou usnadnit. Případně konzultujte se svým veterinárním lékařem, zda nemá s něčím zkušenost. Moje zkušenosti jsou bohužel takové, jako jsem psala výše a nic lepšího než snaha o nápravu nežádoucího chování pomocí tréninku, dle mého neexistuje.

Dobrý den, na tuhle otázku nejsem schopná odpovědět, protože z pouhého popisu nepoznám, co pejskovi vlastně bylo, jaká byla diagnóza, kterou jste léčili. Ale i tak se domnívám, že ani jedna z vámi zmíněných příčin (psí salón, fontána) není viníkem těchto obtíží, nebo mě minimálně nenapadá, jakým mechanismem by k tomu došlo. Možná fontána jedině, kdyby i část vody vdechl, takže potenciálně nějaká bakteriální kontaminace, ale nepřijde mi to vůbec pravděpodobné. A co se týče salonu, tak i kdyby před ním v něm byl pes s infekcí, tak by se na psa se zdravou kůží neměla přenést, musel by tam být již předtím nějaký problém na kůži apod., takže tady bohužel neporadím.

Položím zdánlivě hloupou otázku: Jak víte, že nemá blechy? Protože jste již použili něco na ošetření proti nim (a šampon se nepočítá), nebo jste je v srsti jen nenašli (máte tmavého psa, takže to není úplně snadné je zachytit)? V těchto dvou odpovědích je velký rozdíl. Pokud jste si tedy stoprocentně jistí, že nemá blechy ani jiné parazity, tak vás zklamu, v tu chvíli je potřeba návštěva veterináře, aby kůži prohlédl a zjistil, co se děje a nasadil štěňátku adekvátní terapii. Pokud jste zatím proti blechám kromě šamponu nic nepoužili, pak to udělejte, i zde bych si nechala poradit konkrétní přípravek od veterináře, protože ne všechno, co je volně prodejné v lékárně, tak je na parazity dobře účinné. Vitamíny v takovém případě nejspíš nepomohou. Ale abych nebyla tak negativní. Když se jedná o štěně a kůže je celkově klidná (růžová, nezarudlá), existuje určitá šance, že mu nic není, protože štěňata se obecně hodně drbou, drbou se více než dospělí psi, zejména v oblasti obojku, na který si teprve zvykají. Takže záleží na tom, jak moc se drbe? Je to tak urputné, že mu to nedovolí třeba ani si v klidu lehnout a spát? Ruší ho to od běžných činností? Pokud ano, řešila bych, to už normální není. Bohužel u štěňat je ta hranice docela tenká, běžně běhají a najednou uprostřed hry sebou plácnou na zem a začnou se drbat a neznamená to, že mají nějaký problém, ale pokud se vám to zdá příliš, platí to, co jsem napsala na začátku.

Dobrý den, otitis je skutečně zánět ucha, v tomto případě nevíme, zda se jedná pouze o otitis externa (tedy zánět zevního zvukovodu) nebo i zánět středního ucha (to by za mě byl důvod pro ten Rilexine, když přivřu oko, tedy otitis media), ale pokud k tomu pejsek nemá jiné příznaky, například motání, náklon hlavy apod., půjde spíše jen o ten zevní. Nebudu radit na dálku konkrétní přípravek do ucha, protože ten by se měl zvolit na základě cytologického vyšetření ucha. Z ucha se udělá výtěr, prohlédne pod mikroskopem a podle toho, co tam najdeme, volíme terapii. Typicky to budou bakterie - tyčkovité nebo kokovité, nebo kvasinky, a na každou z těchto "potvůrek" se volí jiný preparát. Otodine je skvělý přípravek, ale tady zřejmě sám o sobě nestačí. Antibiotika celkově v tomto případě nejsou vůbec potřeba, pokud se správně zvolí lokální terapie a pokud správně ucho vyplachujete, což by mělo být nedílnou součástí léčby, ostatně přesně na to je určen Otodine nebo další výplachy, ne pro pouhé nakapání (ale možná to děláte správně, to z vašeho popisu nevyplývá) a určitě bych se přikláněla, stejně jako vy, k tomu, aby se nepodávala, protože nejsou nutná a zjevně ani účinná! Nechci být zlá, ale v tomto případě bych buď chtěla po paní doktorce, aby mi názorně předvedla, jak mám ucho vyplachovat (často v tom bývá chyba) a ujistila se tak, že postupujete správně. Pokud ani tak nebude stav lepší, asi bych skutečně zvolila návštěvu někoho z kolegů, kdo by postupoval tak, jak jsem popsala výše - ucho vyšetřil (i pod mikroskopem), dobře zvolil terapii a vás správně naučil, jak při terapii postupovat, protože s tímto postupem je největší šance na úspěšné vyléčení. Pokud už v uchu nečvachtá, je možné, že již bude stačit podávat jen něco na potlačení zánětu, ne samotného původce (bakterií či kvasinek), ale to už nechám na ošetřujícím lékaři.

Dobrý den, otázek je tam hodně, zkusím to vzít postupně. Plemeno je zapsané v průkazu původu. Pokud pejsek není s PP, tak ohledně čistokrevnosti v tomto případě vždy mohou panovat pochyby, jelikož u těchto plemen se různé nekalosti dějí často pro jejich módnost a vyšší pořizovací cenu, ale když od tohoto odhlédneme, tak se jedná pouze o 2 různé názvy stejného plemene. Ke kousání - jak jste psala, je to štěně a kousat prostě bude. Je určitě nutné psa naučit, že vy ke kousání nejste, ale buďte trpěliví. Mělo by to mít 2 aspekty, a sice, že psa vždy upozorníte, že toto chování není žádoucí, což už ostatně děláte, jen bych za sebe spíše vynechala tahání za kůži, většinou je nejúčinnější pejskovi důrazně říct povel, například NE, NESMÍŠ (dle vaší preference) a hru v tu chvíli ukončit, což je pro něj asi největší trest. A druhá část je ta, že je nutné pejskovi poskytnout něco, co kousat může, ideálně hračky z vhodného materiálu, odpovídající velikosti pejska. Toto bude pomáhat i v případě okusování vybavení bytu, protože pokud bude mít něco zábavného a vhodného na kousání, zmenší se pravděpodobnost, že se bude vybíjet na nábytku. Z toho, že se po krátké pauze k činnosti vrátí si asi nedělejte hlavu, je to jako s dětmi, dokáží se soustředit jen krátce a rychle zapomenou, takže je potřeba se obrnit trpělivostí a být důslední. Existují různé přístupy, jsou i výcvikáři, kteří doporučují například učit štěně na klec, kde prostě nemá možnost nic zničit, alespoň po dobu vaší nepřítomnosti, ale to záleží i na vás, co je vám blízké. K venčení - postupujete správně, ale opět jako u dětí, občas se nehoda stane. Obecně dříve se začne dařit s kálením, močení většinou trvá trochu déle, než je spolehlivě vykonáváno jen venku. Většina psů kolem 6 měsíce už poměrně bezpečně funguje na venčení. Ale jako vždy jsou možné určité rozdíly mezi jednotlivci. Chůze na vodítku je poměrně komplexní problematika a nevím, zda bychom to tady dokázali obsáhnout, ale obecně platí, že je potřeba chválit a odměňovat za správné chování, u štěňat (a nejen u nich) pozitivní motivace funguje dobře. V zásadě je potřeba pochválit/odměnit, když jde pěkně na volném vodítku a netáhne pryč od vás. I k tomuto existuje spousta přístupů a nelze říct, že je jen jeden správný. V zásadě jde při výcviku hlavně o to, abyste se vy jako páníčci naučili, jak s pejskem pracovat a docílit toho, aby dělal to, co vy chcete. A to tady spolu asi nevyřešíme. Doporučila bych vám buď se spojit s výcvikářem ve vašem okolí, který vám s těmito věcmi poradí nebo alespoň kouknout na nějaký webinář či video, kde jsou tyto věci vysvětleny, dnes už tuto možnost nabízí řada cvičitelů. Můžete navíc toto využít i jako příležitost pro socializaci, kdy v nějaké psí školce bude navíc i získávat zkušenosti v tom, jak se chovat mezi ostatními psy.